Mysty

Už o půl desáté stáli Harry a Sin na vlakovém nádraží. Společnost jim dělala jejich malá vlčátka a Remus s velkým černým psem. Našli si kupé až v zadní části vlaku a rozhodli se počkat na své přátele.

Remus a Sirius už mezitím odešli. Konečně dorazila Hermiona. Jelikož nejela tento rok z Weasleyovými, byla zde brzy. Během chvilky našla Harryho a Sin, na tu se dívala a čekala až je Harry seznámí.

,,Hermiono, tohle je Sinale Lupinová. Sinale, tohle je Hermiona Grangerová, říkal jsem ti o ní.“  (Zapomněla jsem dodat, že Harry měl být ke konci prázdnin u Lupina)

Hermiona se zdála být zaskočená, ale přece jen Sin potřepala rukou a vyčkávavě se podívala, až ji to Harry vysvětlí. Ten podotkl, že počkají na Rona.

Ten dorazil těsně před odjezdem vlaku. On a Ginny se okamžitě přemístili do kupé za svými přáteli, ale Harrymu přišlo, že jsou takoví odtažití. Vysvětlil jim, že Sin je dcera Lupina, že se seznámili, když byl Harry u Lupina na prázdninách.

Harry chtěl obejmout Ginny, ale ta se mu vysmekla a znovu si sedla na své místo. Domyslel si ,že to bude asi proto, že je okolo tolik přátel. Všiml si, že ani Hermiona s Ronem se neobjímají. Nevěnoval tomu, ale přílišnou pozornost, protože Hermiona začala vyprávět jak bylo u moře.

Konečně dorazili k Bradavicím a Harry si uvědomil, že tento rok je zde naposledy, zaplavila ho vlna lítosti. Chtěl chytit Ginny alespoň za ruku, ale nenahmatal ji. Vlastně ji neviděl nikde poblíž. Vedle něj stála jenom Hermiona a Sinale.

Ale to už je vlna studentů zahnala ke kočárům. Cestou ještě stihli pozdravit Hagrida a už nastupovali do kočáru, kam si za nimi přisedla Lenka s Nevillem. Pustili se do družného rozhovoru a ani si neuvědomili, že už jsou ve Velké síni a měli by si sednout. (Sin už je opustila a přemístila se k prvňáčkům, kteří čekali na pokyn, kdy mají vstoupit.) Tak také udělali a začali se rozhlížet po Ronovi s Ginny. Ti už seděli na druhé straně stolu, ale kolem nich nebylo jediné volné místo a tak si sedli ve středu stolu.

…….Moudrý klobouk dospíval svoji píseň a už přicházeli malí prvňáčci se Sin a vedle té šel jkluk, který byl určitě starší jak ti prvňáčci.

Proč přátelé nás opouští,

když potřeba jich je.

A vědí vůbec oni,

jak jejich zrada bolí.

Však nezoufejte dobří,

na své straně máte,

lásku a přátelství,

za ně bojujte.

Vy jenž těžký úděl máte,

silná trojko vzchop se,

ať tři dědicové Bradavic,

proti jednomu povstanou.

Minulost se opakuje,

snad budoucnost se zlepší,

snad vám svět poděkuje,

když zachráníte jeho duši.

Však vraťme se teď k rozřazení,

já povím vám přátelé,

do jaké koleje budete patřit.

Velká síň byla poněkud stichlá. Dokonce i profesorce McGonagalové trvalo, než pronesla první jméno na seznamu. Ale jakmile ho pronesla, začali si všichni mezi sebou šeptat a přitom sledovali Moudrý klobou, který se postupně střídal na hlavách nových žáků.

Až se dostalo na jednu starší holku, která měla černé vlasý, ale Harrymu děsně někoho připomínala, jen nevěděl koho.

,,Stargise Snapeová.“

Překvapením mu div nevypadli oči z důlku. Co? Jestli je to Snapeova dcera, tak je to moje sestra, ale jak je to možné? Je stejně stará jako já. To by znamenalo, že Snape musel moji moji matku podvádět, ten parchant.

Hodil po něm pohledem a div nepřevrhl číši, která před ním stála. Nedíval se na ni tak jak se díval na každého jiného a dokonce na jeho tváři postával jemný úsměv.

,,Slečna Snapeová nastupuje do sedmého ročníku. Dříve se učila pod dozorem své matky. A podotýkám, že to není dcera profesora Snapea.  Je to dcera profesorovy sestry.“

Dívka si nechala nasadit Moudrý klobouk. Chvíle ticha a pak…..

,,Nebelvír.“

Nebelvírský stůl tleskal, jak mohl. Ostatní stoly jen přihlížely, co na to řekne obávaný Snape, ale ten měl na tváři znovu neproniknutelnou masku. Stargise si sedla na jedno z posledních pál míst, které byly vedle Harryho, Hermiony a Nevilla. Harry viděl, jak se Snapeovi, když to viděl zúžily zorničky, ale to nezabránilo tomu, aby si nezačal se Stargise povídat a přitom sledovat, kam zařadí Sinale.

,,Sinale Lupinová.“

Síní se rozlehl další šepot.

,,Slečna Lupinová jde též do sedmého roku a doteď se učila na škole v Krasnohůlkách. A ano jak si všichni myslíte, je dcerou profesora Lupina, ovšem nemá v sobě ani špetku vlkodlačí krve, ale napůl je víla.“

Teď i Sinale čekala na své zařazení.

,,Lupinová. Ano, na tvého otce si vzpomínám, byl to moc dobrý člověk a nebýt jeho, nevím jak by dopadli výpravy jeho kamarádů. Vídím, že cítíš lásku k chlapci, se kterým si vyrůstala. Proto ti radím, dej na něj pozor. A věř, že jednou budete spolu. Proto ať je to tedy…“

,,Nebelvír.“

Nebelvírský stůl se znovu roztleskal a Sinal zamířila na volné místo vedle Harryho. Ten tleskal jak mohl a na zářící Sinale se díval s úsměvem.

Hostina končila a někteří žáci již odcházeli. Sinale se hodně seznámila s Stargise a Hermionou a všechny tři si povídali. A tak Harry odcházel sám. V jedné z chodeb ho najednou někdo chytil zezadu a zatáhl do jedné ze tříd.

Už šahal pro hůlku, ale když viděl, že je to Snape, rychle ji pustil a udělal pár kroků od něho.

,,Pottere, myslím, že mi dlužíte vysvětlení. Celý svět žije v domnění, že Lily Potterová je mrtvá, ale jak jsem sám před pár týdny zjistil, tak to není pravda. Jak jste si mohli dovolit to zamlčet. Jste oba tak nezodpovědní!“

Harry se naštval. On mu bude říkat něco o zodpovědnosti, zrovna on.

,,Tak mě poslouchejte. Vy mi nemáte co říkat o zodpovědnosti. Jak říkala maminka není to kvůli tomu, že žije, ale proto, že se za ni její bratr James obětoval, chápete!“

S tím se otočil a vyběhl z místnosti. Uvědomil si, že toho řekl až příliš. Během chyvilky byl na svém pokoji a spokojně zapadl do postele, kde ihned zaspal.