Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. kapitola -TPH

13. 2. 2020

Ahojky, tak nová kapitolka je tady, užijte si ji! A prosím o komenty, ať vím, že to někdo čte, díky.

Ráno probudil Harryho chlad. S údivem si uvědomil, že usnul na Astronomické věži. Nechtěl se večer přesouvat na pokoj a ani na ošetřovnu a jak přemýšlel, tak nakonec usnul.

 

Malfoy jej včera překvapil. Do včerejšího večera netušil, že by se mu mohli líbit chlapci. Ale ten polibek…. byl tak žhavý. S dívkou to nikdy nebylo takové…. Pokud tedy mohl posuzovat z těch několika neohrabaných pokusů. Ale co to mělo znamenat? Proč to Malfoy udělal? A co mu tím chtěl říct? Mohlo to znamenat, že k němu…. 

 

Ne…. byl to Malfoy. Určitě se ho k něčemu snažil vyprovokovat… ale k čemu? Než mohl Harry pokračovat ozvalo se zavrzání a dvířky na věž prošla další osoba, kterou by tu Harry nečekal. A dle mužova zaražení to nečekal ani on.

 

,,Pane Pottere? Přivstal jste si? Očekával bych, že dokud nezačne škola budete spát déle.”

 

Harry neměl slov. Věděl, že by měl odpovědět, ale nemohl. Tolik toho tomuto muži chtěl říct, ale nevěděl, kde začít.

 

,,Ztratil jste řeč pane Pottere?”

 

,,Profesore…. ne nějak jsem tu usnul. Chtěl bych s vámi mluvit, pokud tedy máte čas.”

 

,,Docela by mne zajímalo o čem byste se mnou chtěl mluvit, tak mluvte.”

 

Harryho napadlo, že v téhle chvíli měl u sebe možná mít dopis od otce, ale již bylo pozdě. Potřeboval to ze sebe dostat.

 

,,Já o prázdninách si mne pozvali Gringottovi. Předali mi správu nad majetkem Potterů, který na mne plnoletostí přešel.”

 

Snape si odfrkl.

 

,,Chcete se mi pochlubit kolik jste toho zdědil?”

 

Harry se pousmál.

 

,,Ne. Sám se v tom moc nevyznám a možná to bude znít hrozně, ale ani mne to moc nezajímá. Gringottovi mi však předali ještě dopis od mého otce. Zmiňoval se v něm o Vás.”

 

Harry si stoupl vedle Snapea a stejně jako on se zadíval k lesu. Všiml si, že poslední věta donutila muže ztuhnout. A očividně neměl ani slov, protože nepronesl žádnou uštěpačnou poznámku.

,,Psal tam, že jste si jistou dobu byli opravdu blízcí, ale že to skončilo.”

 

,,Chcete mi vyčítat vztah, který jsem měl s Vaším otcem?”

 

Snapeův hlas zněl ironicky, ale v pozadí bylo slyšet i bolest, kterou muž dle všeho aktuálně pociťoval.”

 

,,Znáte historii Salemských procesů profesore?”

 

,, O co Vám jde Pottere? Chcete mne poučovat? Předpokládal jsem, že se budeme bavit o Vašem otci.”

 

Harry na chvíli zavřel oči.

 

,,Ne nechci Vás poučovat. Ale je důležité, zda tuto část historie znáte.”

 

,,Pottere! Jsem poslední dědic starobylého rodu! Je mojí povinností znát historii.”

 

,,Znáte i tu část, kdy několik rodin v té době stvořilo kouzlo díky kterému bylo možné mužské těhotenství?”

 

Snape se prudce nadýchl a zadíval se na Harryho. Toho okamžitě napadlo, že mu vše došlo. Ale jeho další slova to vyvrátila.

 

,,Jestli se mi zde Pottere snažíte nějak naznačit, že jste těhotný…”

 

,,Ne! To opravdu nejsem. Ale otec mi psal, že naše rodina byla jedna z těch u které kouzlo fungovalo. Protože on opravdu otěhotněl. Čekal mne.”

 

V tu chvíli se Snape otočil k Harrymu a bolestivě jej chytil za rameno.

 

,,O čem to mluvíte Pottere? Viděl jsem břicho Evansové, když Vás čekala. Naopak Váš otec rozhodně těhotný nebyl!”

 

Harry ignoroval bolest, kterou mu způsobovala ruka na rameni. 

 

,,Jak jsem pochopil Lily Evansová byla opravdu dobrá v lektvarech. Možná ne tolik jako Vy, ale opravdu dobrá. Díky lektvarům se jim podařilo zamaskovat tátovo těhotenství a naopak předstírat, že těhotná je ona.”

 

Harry nechtěl pokračovat. Doufal, že Snape vše pochopí. Ale toho to podle všeho nenapadlo.

 

,,Proto mi otec psal o vás dvou. Chtěl, abych znal pravdu. A určitě by chtěl, aby ji znal i můj druhý otec. Proto Vám to říkám! To Vy jste můj druhý otec!”

 

Poslední větu Harry až vykřikl. Snape vyvalil oči a s otevřenou pusou pozoroval Harryho. Toho napadlo, že je asi jedna z mála osob, která opravdu vidí, jak Snape vypadá, když se zapomene hlídat a něco jej překvapí. 

 

Mírně se vykroutil ze Snapeova pevného stisku a otočil se zase směrem k lesu. Čekal, až se muž vedle něj vzpamatuje. Netrvalo to dlouho.

 

,,Nevím o čem se mě to snažíte přesvědčit Pottere, ale nevěřím Vám. Máte nějaké důkazy pro své tvrzení?”

 

Harry pouze zavrtěl hlavou. Pak si však vzpomněl.

 

,,Ve čtvrtém ročníku jsme braly lektvar na určení rodové linie. Nepodařil se mi, neviděl jsem tedy svoji rodovou linii, ale nemáte nějaký? Určitě by se to tím dalo dokázat.”

 

I jeho samotného zajímalo co lektvar ukáže. Ne, že by svému otci nevěřil, ale bral by to jako 100% důkaz. 

 

Snape jej chvíli pozoroval, jak kdyby přemýšlel. 

 

,,Pojďte. Ale pokud je tohle Váš nějaký výmysl přiznejte se hned, protože pak to bude o mnoho horší.”

 

,,Můžeme jít, opravdu si nevymýšlím.”

 

Snape si odfrkl a rychlým krokem zamířil do spodních pater hradu. Harry jej o několik kroků následoval. Po příchodu do kabinetu profesora lektvarů se před Harrym objevil namodralý lektvar. Nechápavě se zadíval na Snapea. Ten rozčileně zabručel.

 

,,Copak si nic nepamatujete Pottere? Kápněte do lektvaru dvě kapky krve. Pak se do lektvaru namočí brk, který se přiloží k pergamenu a začne psát Vaši rodinnou linii. Jelikož chceme znát jen Vaše rodiče stačí dvě kapky, pokud by jste chtěl znát Vaši rodinou linii více do minulosti musel by jste krve použít více.”

 

Vedle lektvaru se objevila jehlice a pergamen s brkem. Harry nechal skanout dvě kapky krve do lektvaru. Ten se zbarvil mírně do růžova. Chvíli jej pozoroval, což Snape nevydržel, lektvar Harrymu vzal, namočil do něj brk a ten přiložil k pergamenu.

 

A brk začal psát…

 

První co se objevilo bylo Harryho jméno. Nad ním se rýsovala další jména. Nejprve jméno Jamese Pottera, jako další se začalo objevovat jméno Severuse Snapea a hned po něm jméno Lily Potterové. 

 

Čáry od Harryho jména ke jménům otců vedly silně zlatou čárou, ta k Lily Potterové vedla také zlatě, ale byla slabší a mírně přerušovaná. Snape na papír zíral a vypadalo to, že nemůže uvěřit tomu, co vidí.

 

Pak zvedl lahvičku s lektvarem a chvíli jej pozoroval, jak kdyby nemohl uvěřit, že je lektvar v pořádku. Potom přesunul pohled k Harrymu.Pozoroval ho, jak kdyby jej nikdy neviděl. Pak se otočil a přešel ke krbu.

 

,,Já… kurva!” 

 

Harry až nadskočil, když se k němu prudce otočil.

 

,,Já… omlouvám se za mé chování, vím že těmito slovy neodčiním, co jsem kdy provedl ale nemělo to takhle být! Kdybych tehdy věděl, že jste mým synem bylo by vše jinak. Já… tehdy jsem myslel, že mě James vyměnil za Vaši matku. A když se mnou chtěl mluvit… nemohl jsem mu to dovolit.

 

Ale kdybych věděl… Musíte pochopit jste mé krve. Tohle se nemělo dít. Vše mělo být jinak.”

 

Harry Snapea nepoznával. Před ním stál naprosto jiný člověk.

 

,,Profesore…”

 

Do Snapea jako když uhodí. A Harry mohl vidět jak to jednoduché oslovení udělalo se starším mužem divy. Najednou proti němu stál znovu profesor a po muži, který se tu skoro složil nebylo ani vidu.

 

,,Pane Pottere. Slibuji, že už se k vám nikdy nebudu chovat, tak jak jsem se choval. Ale mohu poprosit, zda mi nyní necháte nějaký prostor pro přemýšlení? Musím se rozhodnout, co podniknu dál. Pak bych to s Vámi rád prodiskutoval.”

 

,,Profesore…. já nic od Vás neočekávám. Jen jsem chtěl, aby jste znal pravdu. Můj otec Vás miloval a přál si, aby jste ji znal. Já jeho přání splnil a vlastně jsem chtěl i já, aby jste znal pravdu, máte na to právo.

 

Ale nečekám, že se najednou změníte.”

 

Snape jej bezeslova pozoroval, Harry se prostě otočil a odešel.

 

Rozhodl se jít za Hermionou. Museli spolu mluvit. Sám se snažil nad tím nepřemýšlet, ale na Hermioně bylo vidět, že nemyslí na nic jiného. Harry měl podezření, že k Ronovi cítila něco víc než přátelství, ale nebyl si jistý.

 

Po příchodu na ošetřovnu ho však čekal šok. U Hermionina lůžka seděl Malfoy a něco s ní probíral. 

 

,,Hermiono, Malfoyi. Cítiš se lépe Hermiono?”

 

Pohledu na Malfoye se vyhýbal, ten se však od jeho příchodu na ošetřovnu díval jen na Harryho.

 

,,Harry…co budeme dělat?”

 

A Harry pochopil na co jej ptá. 

 

,,Budeme pokračovat ve studiu. Budeme se zlepšovat ve škole, abychom v budoucnu mohli Rona pomstít. A pomstíme i další, kteří kvůli Voldemortovi trpěli nebo přišli o život. Ale budeme pokračovat. Nemůžeme zůstat stát na místě.”

 

Hermiona k němu natáhla ruku, přitáhla si ho a objala. Přes její rameno se Harry díval na Malfoye, který jeho pohled opětoval. Koukali si s očí do očí a nikdo jiný pro ně na chvíli neexistoval.

 

Nakonec si Harry povzdechl, zavřel oči a hlavu položil na Hermionino rameno. Když je znovu otevřel zjistil, že Malfoy tam již nesedí. Mírně si oddechl. Ještě si pořádně nepromyslel co udělá.

 

,,Už bych chtěla odtud. Nechci tu zůstat, všechno tu na mě padá.”

 

Harry kamarádku pohladit po zádech.

 

,,Tak zdrhneme. Ale musíme spěchat. Aby nás nechytla madam Pomfreyová.”

 

Na chvilku se otočil, než se Hermiona převlékla, pak jí pomohl vstát a společně utekli chodbami hradu až ke společenské místnosti. Tam se Harry zastavil u portrétu Buclaté dámy. Hermiona se na něj vyčkávavě zadívala. Harry se začervenal.

 

,,Já… neznám heslo.”

 

,,Harry! Kde jsi tedy byl minulou noc?”

 

,,Usnul jsem na věži.”

 

,,Harry! Jak si mohl spát venku? Mohl si se nachladit.”

 

Oslovený raději pomlčel, že je léto a zase taková zima nebyla. Ale teď bylo potřeba zjistit aktuální heslo.

 

,,Tak mládeži, znáte heslo?”

 

Harry i Hermiona svorně na Buclatou dámu zavrtěli hlavou.

 

,,Bez hesla vás nemohu pustit, je mi líto.”

 

,,Harry! Hermiono!”

 

Zpoza rohu vyšel Remus a mířil směrem k nim.

 

,,Myslel jsem si, že vás tu najdu. Šel jsem za vámi na ošetřovnu, ale našel jsem tam pouze rozčilenou Poppy. Podle všeho si tam Hermiono měla ještě zůstat.”

 

,,Pane profesore… že to na nás prosím madam Pomfreyové neřeknete? Už jsem tam zůstat nechtěla. Chci jít do společenské místnosti, ale jak jsme s Harrym zjistili, neznáme heslo, nemohl by jste nám prosím pomoct?”

 

Remus se usmál a zavrtěl hlavou.

 

,,Jak kdybych se díval na naše mladší já. Taky nás nikdo na ošetřovně neudržel. Než vám prozradím heslo mohu poprosit, aby jsi mi opravdu tykala Hermiono? Opakuji ti to při každé příležitosti, kdy se potkáme.”

 

Hermiona se mírně začervenala.

 

,,Byl jste náš profesor. Ale pokusím se slibuji.”

 

,,Dobře tedy… heslo je Blátošlapka. Můžeme si prosím, ale ještě promluvit?”

 

Hermiona zavrtěla hlavou. 

 

,,Já jsem unavená, pokud mne omluvíte schovám se v pokoji.” 

 

Pak se otočila a pro pronesení hesla zmizela ve společence.

 

,,Můžeme si promluvit alespoň my dva Harry? Chtěl bych ti něco říct, než se to dozvíš od někoho jiného.”

 

V Harrym hrklo. Napadlo ho, že Remus se nějak dozvěděl, kdo je jeho druhým otcem.

 

,,Remusi?... Já už to vím, dostal jsem o prázdninách dopis od táty.”

 

Remus se zarazil.

 

,,Dopis od táty? Co s tím má společného James? Chtěl jsem ti říct, že jsme se rozešli s Tonksovou.”

 

Remus se na Harryho posmutněle pousmál.

 

,,Rozešli jste se? Proč? Myslel jsem, že vám to klape. Pojď se posadit a říct mi co se stalo.”

 

Harry protáhl Remuse portrétem a usadil se s ním u krbu.

 

,,Nymph se snažila, ale problém je ve mě. Také jsem chtěl aby to klapalo, ale...

 

Nesnesl bych, aby si mě odsoudil, ale… ženy mě přitahují méně než muži. Tonksová vlastně byla první žena, s kterou jsem zkoušel chodit.”

 

Harry se rozesmál. 

 

,,Proč bych se za to na tebe měl zlobit Remusi? Táta mi taky psal, že preferoval muže.”

 

V té chvíli by si Harry nejraději vrazil. 

 

,,O čem to mluvíš Harry? Tvůj táta miloval tvoji mámu. A už podruhé si se zmínil, že ti psal. Neměl by jsi mi říct o co se tu jedná?”

 

A tak Harry začal, Christiana raději zamlčel, ale řekl Remusovi o návštěvě Gringottů, i o tom, jak Lily Potterová předstírala, že je těhotná, ale ve skutečnosti byl těhotný James. O tom, jak James měl tajný románek. Vynechal s kým a zadíval se na Remuse.

 

,,Takže jestli to chápu, rodina Potterů je jedna z těch, kde je možné mužské těhotenství. Tvůj otec preferoval muže a s jedním otěhotněl. Lily těhotná nebyla. Ale jestli počítám dobře musel tvůj táta otěhotnět ještě ve škole. Ale kdo…”

 

Remus vyvalil oči.

 

,,Severus… tvůj otec jím částo byl cítit, vymlouval se, že to na něj přešlo z Lily, ale nebylo to tak, že? To Severus je tvůj druhý otec.”

 

A Harry byl až zaskočený, že na to Remus tak rychle přišel.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(market, 17. 2. 2020 22:43)

Dokonalé, moc se těším na pokračování

Chytrý

(Pelupe, 16. 2. 2020 22:18)

Remus je chytrý, doufám,že mu to nebude vadit. Tak Draco miluje Harryho. Těším se na další zvraty v ději.

:-)

(Jana, 15. 2. 2020 18:23)

Jsem ráda že jsi přidala další kapcu a jsem zvědavá jak to bude mezi Harry a Snejpem