Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. kapitola

28. 11. 2019

 

Když auto zastavilo Harry místo nepoznával.

 

,,Kde to jsme?”

 

,,U Gringottovy banky, jedná se však o zadní vchod, kterým je umožněn vstup jen určitým osobám, které by nechtěly být vidět na Příčné ulici…. Například nám. Samozřejmě odteď tento vchod může používat i ty. Tím, že jsme seděli vzadu si to neviděl, ale vjezd je kousek od vstupu do Děravého kotle. Je tam kousek vchod do zapadlé ulice, která je pro mudly slepá, pro kouzelníky a kouzelné bytosti však cesta pokračuje, projedeš, případně projdeš přímo skrz kontejner a zeď a jsi zde. Jedná se o okraj Příčné ulice, vchod zde najdeš hned do několika obchodů a hlavně právě do banky. Mnoho kouzelníků o něm nemá potuchy a ještě méně jich ho využívá, ale pro nás je to hlavní cesta. Nejsme moc rádi vidět na místech přeplněnými lidmi.”

 

Vchod na který Christian ukazoval vypadal obyčejně, ale jakmile prošli dveřmi ocitl se Harry za sklem přes které bylo vidět do hlavní auly banky. Otočil se překvapeně na upíra vedle sebe. K čemu byl zadní vchod, pokud okamžitě byli vidět.

 

,,Jedná se o sklo, které je z této části průhledné, ale pokud bys koukal z druhé strany, tak by si viděl pouze sklo a nikoho za ním.”

 

Postrčil Harryho mírně doprava a o chvíli později klepal již na dveře, které nesly jméno Krimgel Gorig. Strohé “dále” donutilo Harryho stlačit kliku a vejít dovnitř. Za stolem seděl skřítek, který si nejprve oba změřil pohledem, potom se pomalu zvedl, obešel svůj stůl a zamířil nejprve k vyššímu muži.

 

,,Pane Prewette, rád Vás vidím, již je to doba co jste tu byl osobně.”

 

Potom se otočil k Harrymu, přejel ho pohledem od hlavy až k patě a pokýval hlavou.

 

,,Pane Pottere, moc mě těší. Jmenuji se Krimgel Gorig a před zhruba šestnácti lety u mě Vaši rodiče zanechali několik písemností, které Vám mám, po dovršení Vašich sedmnáctii let, předat.”

 

Skřet se přesunul za svůj stůl a ukázal na dvě volné židle.

 

,,Prosím posaďte se a já hned budu pokračovat.”

 

Počkal až se oba usadili, pak se podíval nejprve na Christiana, pak na Harryho.

,,Pane Prewette, pokud dovolíte budu jednat hlavně s panem Potterem, jeho se týká dnešní předání dokumentů. Avšak pan Potter starší me ujistil, že je tu možnost, že se dostavíte i vy a můžete tu s jeho synem zůstat po celou dobu.”

 

Skřet počkal až muž přikývl a otočil se k Harrymu.

 

,,Pane Pottere, pamatuji si to jako včera (jak by si mohl nepamatovat, když si v noci osvěžil paměť), pan a paní Potterovi tehdy přišli i s Vámi. Vznášel jste se tu v kočárku a po celou dobu našeho hovoru jste byl naprosto tiše. Tehdy jste ještě neměl jizvu, kterou máte dnes a Vaše jméno se neobjevovalo v novinách.

 

Vaši rodiče u mne tehdy zanechali několik dokumentů a také dva dopisy pro Vás. Dále tu mám 2 klíče od trezorů a několik vlastnických listin. Váš otec si však přál, abych Vás se vším seznámil postupně, přesně tak jak mi nadiktoval. Pokud dovolíte začal bych tím, že vám předám Vaše vlastnická práva.”

 

Harry nechápal jaká práva. Trezor od rodičů přece již dostal. Plášť mu již předal Brumbál o co jiného mohlo jít? 

 

,, První listinou kterou je potřeba, aby jste podepsal je vlastnická listina k domu v Godrikově dole. Samozřejmě dům je Váš již dávno, ale listiny je třeba podepsat.”

 

Harry koukal na pergamen před ním. Neměl dům, přece byl tehdy zbořen, chtěl o tom informovat skřeta, ale ten zvedl prst.

 

,,Poprosím Vás, aby jste podepsal a otázky nechal na později. Váš otec si přál, aby se nejprve vyřídili veškeré papíry a teprve potom jsem Vám já i Váš otec v dopise vše vyjasnili.”

 

Harry se podíval znovu na pergamen, vůbec netušil co dělat, ale najednou se u něj objevil brk a Christian k němu přistrčil pergamen.

 

,,Věř mi Harry a podepiš, tvůj otec měl určitě důvod proč si vše přál, aby proběhlo v určitém pořadí.”

 

Ještě chvilku na dokument koukal, pak přijal nabízené pero a podepsal.

 

,,Pane Pottere, jako další je potřeba podepsat převzetí rodinného sídla kousek za Londýnem. Konkrétně na venkově v kouzelnické oblasti asi 50 mil západně od Londýna.”

 

,,Prosím? Jaké rodinné sídlo?”

 

Než stihl skřet říct, aby jej Harry nepřerušoval promluvil Christian.

 

,,Jedná se o sídlo, které naše rodina vlastní již mnoho generací, ale nebydlel v něm ani tvůj otec ani jeho rodiče. Sídlo tehdy připadlo bratrovi tvého dědečka, ale po jeho smrti přešlo na Jamese, nyní je tedy tvoje, podepiš i toto, později tě tam vezmu, sám jsem tam nebyl již dlouho.”

 

Harry se podíval na skřeta, který přikývl a podepsal i další pergamen.

 

,,Jako další je potřeba podepsat převzetí dvou trezorů. První trezor je rodiny Prewetů” Harry se podíval na Christiana ,, a druhý trezor patří rodině Potterů.”

 

,,Trezor Potterů již používám, žádný další trezor nepotřebuji.” 

 

Christian zabránil Harrymu odstrčit pergamen. Ale než stihl promluvit přerušil jej skřet.

 

,,Trezor, který používáte byl vytvořen před šestnácti lety na Vaše jméno a měl fungovat jako Váš studijní fond. Trezor rodinný Potterů byl po celou dobu uzavřen a odcházeli z něj pouze platby, které nastavil již Váš otec. Samozřejmě zde byly i příchozí platby z investic, které Váš otec i dědeček dříve učinili. 

 

Trezor rodiny Prewettů je netknutý již od doby, kdy starší bratr Vašeho dědečka zemřel. Aktuálně samozřejmě oba trezory vlastníte, ale je potřeba podepsat vlastnická práva.”

 

Harry přikývl a jako ve snách podepsal i tyto papíry.

 

,,Jako poslední Vás musím požádat, aby jste podepsal tento pergamen, Váš otec si přál, aby všechny firmy, do kterých Vaše rodina investovala byly sepsány zde a Vám stačil pouze jedinný podpis, kde přejímáte pravomoce nad těmito investicemi. “

 

Harry rychle prolétl seznam. Některé z firem poznával, podpisem toho pergamenu by se stal majitelem akcií jak ve společnosti Nimbus tak ve společnosti Ellerby a Spudmore, která jak si pamatoval se v posledních letech vyšvihla nahoru právě díky Kulovému blesku. Další názvy společností mu nic neříkali, pokud nevzal v potaz, že některé názvy rovnou vypovídaly o tom, s jakým artiklem obchodují. Například Lektvary pro každého nebo Bylinky z naší zahrádky.

 

Nešťastně se podíval na Christiana.

 

,,Co s tím mám dělat? Nevyznám se v tom. Pokud podepíši očekává se, že budu mít nějaké povinnosti ohledně těchto akcií?”

 

Než Christian promluvi ozval se skřet.

 

,,To bude pouze na Vás pane Pottere. Pokud si nebudete přát nemusíte se vůbec na chodech těchto společností podílet.Ve všech společnostech jste veden jako tajný společník zastupovaný naší bankou. Nikdo nezná Vaši pravou totožnost. Tak si to tehdy přál už Váš otec i dědeček. Rádi se podíleli na různých společnostech, ale spíše jako tišší společníci, kteří dávali prostor novým nápadům a jen společnosti podporovali. Většinou jim jejich investice vyšla a v dnešní době 95% jejich investicí je vydělečných. 4% společností zkrachovala, 1% je nevýdělečných nebo podniká v takové rovině, že není schopno vyplácet dividendy, ale Vaši předci to nevyžadovali, ve smlouvách mají uvedeno, že pokud firma nevydělává minimálně o 10% více než je pokrytí nákladů a mezd zaměstnanců nebudou požadovat vyplácení dividend.”

 

Harry zalapal po dechu.

 

,,Takže se jedná spíše o formalitu?”

 

,,Jak si budete přát vy pane Pottere, pokud nebude chtít nic podnikat bude se jednat pouze o formalitu, samozřejmě pokud by jste si to v budoucnu rozmyslel je právo na Vaší straně a vy se na chodu těchto podniků, samozřejmě v rámci výše svých akcií, budete moci podílet.”

 

Harry přikývl, již nyní byl rozhodnut do společností nezasahovat. Jestli takové heslo razil již jeho otec i dědeček bude se toho držet i on. Podepsal i tento pergamen a posunul jej ke skřetovi. Ten pergameny srovnal, pronesl pár slov. Vedle podepsaných pergamentů se objevila druhá hromádka tu předal Harrymu.

 

,,Zde máte kopie veškerých dokumentů, které jste právě podepsal. Originály budou uloženy na našem oddělení a kdykoliv máte možnost nechat si udělat za poplatek další kopie.”

 

Papíry které zůstala od skřeta se nadzvedly a odletěly do jedné z přihrádek za skřetem.

 

,,Poslední věcí, kterou po nás Váš otec požadoval bylo předání tohoto dopisu. Kde vám vysvětlil vše co jste aktuálně podepsal. Dle jeho slov je tam však prý mnohem více, ale tato slova byla určena pouze Vám. Pokud dovolíte, zanechal bych Vás zde s tímto dokumentem. Vy pane Prewette máte panem Potterem Jamesem povoleno zůstat.”

 

Christian přikývl a oba s Harrym sledovali jak se skřet odsunul od stolu a postavil se.

 

,,Pokud dovolíte zanechal bych Vám zde nějaké občerstvení, dle slov pana Pottera mám vyčkat než mne přivoláte. Vedle občerstvení máte tedy zvoneček, až si budete jisti, že se mám vrátit stačí zazvonit a během chvíle se vrátím.”

 

Harry přikývl a sledoval jak skřet odchází. Slova ztratil již před chvílí. Místo, aby si dopis převzal do rukou sledoval pouze pečeť s obtisklým jelenem. Přiložil prst na pečeť a zašeptal.

 

,,Dvanácterák.”

 

Christian se pousmál.

 

,,Tvůj otec mi svoji podobu co by zvěromág ukázal, byl nádherný. Ale říkal mi, že jeho přátelé si z něj mnohokrát utahovali, že to znamená, že mu někdo nasazuje parohy.”

 

Harry cítil jak se mu do očí ženou slzy a to dopis zatím pouze držel v rukách. Mírně trhl rukou, nechtěl zničit pečeť svého otce. Jak kdyby toto Christian tušil, opatrně vypáčil dopis z Harryho rukou, pak ze stolu zvedl nůž na dopisy a otevřel dopis tak, aby pečeť zůstala neporušená, Harry se na něj vděčně pousmál a dopis převzal zpět do rukou.

 

Ještě chvíli pozoroval obálku, pak se nadechl a vylovil pergamen úhledně složený do obdelníku. Jemně pohladil okraje a pergamen rozložil.

 

Milý synáčku,

 

jak moc bychom nyní chtěli být vedle tebe a sledovat jak jsi dospěl a jak úžasná bytost z tebe je, ale pokud čteš tento dopis stalo se to nejhorší a my tě nemohli vychovat tak jak jsme plánovali, je nám to moc líto.

 

Harry musel přestat číst… jeho mrtvým rodičům je líto, že ho nemohli vychovat. Jeho více mrzelo, že tu nemohou být aktuálně s ním, ani nepocítil, že mu z očí tečou slzy, dokud mu je Christian nesetřel a nechytil jej za rameno. Harry se na něj pousmál a znovu se zadíval do dopisu.

 

Mrzí nás, že tam nyní nemůžeme být vedle tebe. Doufám, že alespoň Christian splnil svůj slib a nyní tam sedí s tebou. Věřím, že je to pro tebe náročné, ale je třeba vysvětlit několik věcí.

 

Začal bych tím jednodušším, pokud skřet splnil mé přání, tak si již podepsal vlastnictví jak domu v Godrikově dole tak rodinného sídla Prewettů. Obě sídla by měla být zachována, pokud však některé bylo zničeno předpokládám, že dle mých instrukcí skřeti započali s rekonstrukcí již před pár lety a nyní by vše mělo být v pořádku. Samozřejmě také záleží na tom, jak moc bylo některé ze sídel poničeno. Ale zde ti bližší informace předá Krimgel, nyní již může, požádej jej prosím o to.

 

Měl by si již vlastnit i klíč od trezoru Potterů, tak od trezoru Prewettů. Trezor Prewettů jsem nikdy neotevřel, nepotřeboval jsem jej a nezajímali mě ani věci, které mohl obsahovat. Lily se kvůli tomu někdy přela, prý bych měl znát svoji historii, ale důležité věci mi sdělil v průběhu roku Christian a více mě nezajímalo. 

 

Trezor Potterů je jiná. Měl by si zde nalézt mnoho věci jak z mé tak z Liliiny minulosti. Určitě ti tam zanechala i nějaké své staré učebnice, já bych je tam však nechal. Důležitější budou určitě má stará čísla o famfrpálu, alespoň doufám, že tě famfrpál zajímá. Vše v tomto trezoru je tvé. Samozřejmě i veškerá hotovost, která se zde nachází. 

 

Již dříve jsme ti vyčlenili trezor co by tvůj studijní fond, peníze v něm by ti měly vydržet po celou docházku, ale je možné, že si měl vyšší výdaje, v této chvíli by již obsah tohoto trezoru měl být přesouván do trezoru Potterů. 

 

Poslední co ti Krimgel měl již předat byly podíly ve společnostech kam jsme investovali s tvým dědečkem, přiznám se, že spíše tvůj dědeček investoval, já na tyto věci neměl správné ambice a ani mě to nezajímalo, ale nalož s těmito investicemi jak uznáš za vhodné.

 

To by mělo být vše k obchodní rovině a přešel bych k rovině osobnější. Je pravda, že jsem si nebyl jistý, zda ti vše sdělovat, ale Lily mne požádala a prosila, abych ti sdělil naprosto vše. Mám Ti od ní vyřídit jak moc tě miluje a že navždy budeš její chlapeček, i když se dozvíš co se ti chystám říci.

 

Nejsem si jistý jak moc znáš historii kouzelnického společenství, ale v dobách po Salemských procesech byla situace vážná. Mudlové po nás kouzelnících šli a nebylo tedy bezpečné se mezi nimi pohybovat, tehdy začala vznikat i kouzelnická místa, které mudlové neviděli. Jedním z prvních byla Příčná ulice, poté následovaly celé oblasti, kdy se na mapách vytratily různé části světa a vzniklo skryté společenství kouzelníků, které nebyli mudlové schopni nalézt natož spatřit. Určitě si již slyšel o tom, že například místo Bradavic vidí pouze ruiny, kde i ruiny odpuzují mudly, kteří mají pocit, že by se k nim neměli přibližovat.

 

Na podobném principu fungují i tyto oblasti. Ve dvou z těchto oblastí je jak sídlo Potterů, tak sídlo Prewettů, ale to jsem již zabočil mimo. Šlo o to, že po Salemských procesech bylo mnoho kouzelnic upáleno, naštěstí tehdy nikoho nenapadlo, že i muž by mohl být čarodějem. Avšak vznikla situace, kdy v kouzelnickém společnosti byl nedostatek žen a vypadalo to tak, že kouzelníci spějí do záhuby.

 

Avšak několik nejmocnějších rodin té doby se spojilo a společnými silami dokázali vytvořit kouzlo, které ti v této době možná připadá naprosto neuvěřitelné, ale v té době dalo naději mnoha mužům, že mohou mít rodiny. Mnoho jich toto kouzlo podstoupilo. Abych to trošku zjednodušil tak dané kouzlo fungovalo na principu, že i muž byl schopen otěhotnět. Nedařilo se tak všem, ne u všech kouzlo fungovalo, ale u těch u kterých kouzlo zafungovalo se přenášelo napříč generacemi.

 

Možná ti dnes přijde neuvěřitelné, že v dávných dobách byli těhotní i muži, ale zachránilo to náš národ. Avšak v rodinách, kde mužské těhotenství nebylo možné vznikala pomalá nenávist, až se stalo, že homosexuální vztah byl v kouzelnické společnosti, ale jak možná víš, i v té mudlovské, považován za ten největší hřích.

 

V dnešní době s tím většina populace již nemá problém, ale byla doba, kdy tomu tak nebylo. Musím ti sdělit, že jednou z rodin, která kouzlo podstoupila a kde kouzlo fungovalo byla i ta naše. A minimálně ještě i u mne se tato schopnost projevila. A to je něco co ti nyní musím sdělit.

 

V tvém věku začínal na síle nabývat černokněžník, který se svými služebníky nechal nazývat Lord Voldemort. Mnoho studentů z Bradavic k němu vzhlíželo. Sám jsem netušil kolik jich bylo. Ale začal jsem si uvědomovat i své chování, které jsem byl nucen přehodnotit, všimla si toho Lily, která se se mnou od prvního ročníku poprvé bavila. Sirius byl zaneprázdněn proháněním různých sukní, pokud jej nyní znáš, tak doufám, že se již usadil a má rodinu.

 

Zde musel Harry na chvíli přestat číst. Slova se mu slévala dohromady. Sirius už nikdy nebude mít rodinu Ale to jeho tatínek v době kdy psal dopis nemohl tušit co vše se odehraje. 

 

Pokud je však stejný jako na škole tak už se to asi nezlepší. Remus se musel věnovat svému problému, o kterém nevím, zda víš. Upřímně doufám, že Remuse i Siriuse znáš. V té době se nám začal odcizovat Peter. Dle jeho slov za tím byla havraspárka, ale dle Siriuse za to mohla spíše mrzimorka, na tu vsázel spíše. 

 

A tak se stalo, že jsem trávil čím dál více času s Lily, musím říct, že jsme si rozumněli a já byl šťastný, protože to konečně vypadalo, že u ní mám šanci. Avšak po několika společných sezeních po mě Lily chtěla, abych mezi nás přijal i Severuse Snapea, nevím zda jej znáš, ale náš vztah nikdy nebyl blízký, spíš musím uznat, že jsme jej šikanovali. Protestoval jsem. Dlouho jsem protestoval, ale Lily si prosadila svou. To uměla. A tak se stalo, že najednou při našich studijních večerech s námi sedával i Severus.

 

Nevím jak přiměla jeho, ale bylo vidět, že ani on netráví svůj čas dobrovolně v mé společnosti. Mluvili jsme spolu minimálně a vše řešili přes Lily. Až jednou Lily nedorazila na naše společné sezení, chtěli jsme jej tedy rozpustit, ale zjistili jsme, že na nás Lily nachystala past, asi si přála, abychom si konečně rozuměli a zakouzlila naše místa tak, že jsme se nemohli zvednout. 

 

Tehdy nám to vůbec nepřišlo vtipné a vyzkoušeli jsme možné i nemožné, abychom se odtud dostali. Nic nezabralo. Až když jsme oba byli unaveni, tak jsme se asi poprvé na něčem shodli a to na tom, že Lily umí být opravdu zákeřná. Když konečně nad ránem kouzlo pominulo, stalo se to, že jsme si se Severusem říkali křestními jmény a byli schopni spolu hovořit. Lily z toho měla obrovskou radost a jak plynul čas stali se z nás celkem dobří přátelé, ale ani Severus a vlastně trošičku ani já jsme si nepřáteli, aby to věděl někdo další. Jeho důvody jsem pochopil až později, já měl strach, že by mě v té chvíli opustil Sirius, Remus i Peter.

 

Dál bych nepokračoval, kdybych to neslíbil Lily, ale stojí tu nade mnou a čeká až ti vše sdělím. Stalo se to, že po jednom z večírků v Nebelvírské společenské místnosti jsem se mírně veselý vydal do kuchyně pro něco k jídlu a po cestě potkal Severuse. Dodnes nevím jak se to tehdy stalo, ale skončili jsme společně v jedné z učeben. Co jsme tam dělali ti nebudu psát, můžeš si to domyslet a stalo se tak, že jsme v tom pokračovali až do prázdnin a i po návratu z prázdnin, jediná kdo o tom věděl byla Lily, i když nic bych nedal za to, že něco tušil i Brumbál.

 

Avšak po návratu z prázdnin už to nebylo stejné. Byl to náš sedmý ročník a Severus se mi vzdaloval. Po Halloweenu přišel s tím, že se se mnou rozchází nemohl jsem to pochopit, ptal jsem se, hádal se, chtěl jsem vědět koho má, ale zapíral, až v hodně vypjaté chvíli z něj vypadlo, že se přidal k následovníkům Lorda Voldemorta. Nemohl jsem to pochopit, jak může obdivovat jeho ideály, za přítelkyni měl Lily a ta byla z nečistokrevné rodiny. Tehdy prohlásil, že právě díky těm nečistokrevným je naše krev ředěna a může se stát, že magie bude oslabovat. 

 

Pustil jsem se do něj, chtěl jsem ho i uhodit, ale moji ruku zadržel. Pak mě políbil, v té chvíli jsem cítil tu zoufalost, nevěděl jsem proč se k nim opravdu přidal, ale rozhodně to nebylo úplně dobrovolné. Naše polibky pokračovali a nezůstalo u nich. Tehdy to bylo naposledy, kdy jsem s ním byl. A také to byla chvíle kdy jsi byl počat.

 

Harry se prudce nadechl a dopis upustil. Christian ho zvedl a podal ho zpět Harrymu. Ten se na něj podíval, ale ruce nechal spuštěné. Christian si povzdechl a ruce taky uvolnil.

 

,,Je potřeba, aby sis přečetl vše Harry. Pro tvého otce bylo těžké tento dopis psát, vlastně tak nikdy nechtěl učinit, ale Lily jej přemluvila, že máš právo na pravdu, tak to prosím dočti, pak odejdeme a můžeme vše vyřešit.”

 

Ještě nějakou dobu trvalo, než se Harry vzpamatoval a byl schopný si dopis vzít zpět a znovu se do něj začíst.

 

Možná tě v téhle chvíli napadlo, že celý tvůj život je jedna velká lež, ale není tomu tak. Když jsem asi o měsíc později zjistil co se stalo nemohl jsem tomu uvěřit. Již po několik generací žádný z našich předků nečekal potomka. Nevěděl jsem tehdy co dělat, Severus ignoroval mne i Lily. Se vším jsem se tedy svěřil alespoň Lily. 

 

A nebyla by to Lily, kdo by si nevěděl rady. Ještě ten den mne přesvědčila, že nejlepší bude, když budeme předstírat zasnoubení, časem začneme tvrdit, že Lily čeká miminko a pomocí lektvarů budeme měnit podobu tak, že já budu vypadat normálně bez bříška a naopak Liliino imaginární bříško bude růst. Udělali jsme tak, pamatuji si, když se tato skutečnost rozkřikla v Bradavicích.

 

Navždy budu vidět Severusův ublížený pohled, tehdy jsem se rozhodl, že mu vše řeknu. O den později jsem si na něj počkal a když byl sám, tak jsem jej zatáhl do jedné z učeben. Bránil se, málem mi i ublížil a v tom případě i tobě. Nenechal mě nic říct. Jen se hořce zasmál a prohlásil, že jsem hodně klesl pokud čekám dítě s mudlovskou šmejdkou. Pochop… nemohl jsem mu to říct, vše se ve mě zlomilo. 

 

Po škole jsme se s Lily přestěhovali do Godrikova dolu. Lord Voldemort sílil a jednoho dne zabil mé rodiče. Bylo to pro mne těžké a málem jsem tehdy porodil dříve. Lily sehnala léčitele, kterého zavázala přísahou a starala se o mne, nedovolila mi nic dělat. 

 

Když si se narodil byl si to nejkrásnější miminko na světě, ale to si asi myslí všichni rodiče. Léčitel tehdy do papírů napsal, že tě ve skutečnosti porodila Lily a já jsem otcem, i když ve skutečnosti jsem ti byl matkou a věř mi, vím jak divně to zní. Asi o měsíc později přišel Brumbál s tím, že jsi součástí věštby. Začali jsme se skrývat, měli jsme o tebe obavy. Já i Lily jsme se přidali k Fénixovu řádu, já aktivně, Lily spíše jako výpomoc, starala se hlavně o tebe.

 

A pak jednoho dne jsem potkal JEHO. Odcházel zrovna od Brumbála, tehdy jsem s ním chtěl hovořit, ale věnoval mi takový pohled, že jsem to vzdal. Brumbál mi tehdy odmítl sdělit co tam dělal, ale já doufám, že se přidal na naši stranu, že si uvědomil, jak na té druhé straně je to špatné, ale mohu jen hádat. Možná ty už víš, jak se tehdy rozhodl. Jen tě prosím, o této situaci nemá tvůj druhý otec ani ponětí, nechávám tedy na tobě, zda mu to někdy sdělíš. Ale věř že Tvého otce, Severuse Snapea, jsem opravdu miloval. 

 

Věř, že tebe však miluji mnohem víc, tak jak rodič má milovat své dítě. Lily tě miluje jako vlastního a je Ti skvělou matkou. Nikdy bychom si nemohli přát lepšího syna než si ty. Je jedno zda jsi nikdy nic nedokázal, nebo nedokážeš vykouzlit ani tu nejjednodušší věc, ale vždy budeš náš syn a my tě budeme milovat.

 

S láskou tvůj otec

 

James Potter


 

V té chvíli se Harry opravdu rozplakal. Neuvažoval, že jeho matkou ve skutečnosti není Lily Potterová, uvažoval spíše nad tím, že měl tak milující rodiče, kteří tu nemohou být s ním. Ani nevěděl jak, ale najednou byl nadnesen, a o chvíli později seděl na Christianovi, který ho objímal a nechal vyplakat na svém rameni.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

====

(weras, 3. 12. 2019 12:39)

Díky za novou povídku! Na začátku jsem doufala,že když to bude slash,tak s párem SSHP. Bohužel. Ale i severitus není špatný.Můžu napsat,že mě začátek mile překvapil. Neotřelý nápad,dobře čtoucí,co víc si přát. Jenom moc doufám,že se Harry nenechá přeměnit. Takže se moc těším na pokračování. Díky!!

Re: ====

(Mysty, 3. 12. 2019 18:56)

taky mám ráda Snarry, ale zde jsem se rozhodla jít trošku jinak, tak snad se bude líbit i tak.

Další..

(Aseti, 28. 11. 2019 22:19)

kapitolku prosím! :-) :-)