Jdi na obsah Jdi na menu
 


VIII.Kapitola

16. 2. 2008

,,Ach Draco, jsem tak ráda, že jsi v pořádku. Bála jsem se, když přišel Lucius bez tebe, ale nic mi neřekl a rozkázal mi zůstat doma. Dnes přišel Severus a vše mi řekl. Tolik se mi ulevilo, když jsem zjistila, ža jsi v pořádku.“

 

 

 Mile se usmívala na svého syna a tiskla ho tak, jako by ho už nikdy neměla vidět. Potom se teprve porozhlídla po místnosti, před tím neměla možnost zjistit, kdo vše  zde je. První její pohled směřoval k Harrymu, který k ní napřáhl s úsměvem ruku. Ta se na něj také usmála.

 

 

Potom se podívala na svého nevlastního bratrance Siriuse a v očích se ji zalesky slzy. Ani Sirius k nim neměl daleko. Objaly se a vrhli na sebe výmluvné úsměvy. Po chvíli si ji přivlastníl Severus. Draco to vše pozoroval rozšířenýma očima.

 

 

,,Víš Draco, musíme ti něco říct. Mohl by jsi s námi jít vedle?“

 

 

Ten stále překvapen přikývl, ve dveřích ještě k Harrymu vyslal nechápavý pohled. Ten ho vyprovodil povzbudivým úsměvem.

 

 

V místnosti, kde je Draco.

 

 

 

,,Tak jo, co se tady děje. Proč objímáte moji matku pane profesore?“

 

 

Narcissa se usmála.

 

 

,,Víš Draco, to je delší příběh, sedni si a poslouchej…“

 

 

 

 

V místnosti, kde je Harry.

 

 

 

Za třemi lidmi se zavřeli dveře a Harry se Siriusem si sedli do křesel.

 

 

,,Tak teď mi prozraď i ty svoje tajemství, Siriusi. Severus mi jej prozradil, ty máš určitě taky nějaký.“

 

 

Sirius se zarazil, pak se zhluboka nadechl a podíval se na Harryho.

 

 

,,Mám… a je podobné jako to Severusovo. Taky mám dítě, ale nevím kde. Je o měsíc mladší jak ty. Dokonce jsem žil s ním i svojí manželkou, ale pak mě zavřeli do Azkabanu a já s nimi stratil kontakt. Když jsem se dostal ven, snažil jsem se je najít, ale bezúspěšně. Otec mi sice pomáhá, ale ani on není všemocný.“

 

 

Podíval se na Harryho a čekal na svůj ortel. Ale Harry byl příliš zaměstnaný tím, co slyšel, že si toho nevšiml.

 

 

,,Takže máš syna nebo dceru.“

 

 

,,Ano, přesněji mám syna. Nevím kde, ale vím, jak se jmenuje.Jmenuje se Patrick. Příjmením buď Black a nebo Cornwell. Nevím, jestli  mu Samantha, moje žena, nezměnila příjmení.“

Harry nebyl schopen slova. Jen tak tam seděl a pozoroval svého kmotra. Bylo toho na něj moc. Zvykl si, že má dědečka, babičku a dva strýce. Pak se dozvěděl o Dracovi, další, co s ním otřáslo a teď má ještě dalšího bratrance. Patrick. Kdepak asi žije a jaký je?

 

 

Uvědomil si, jak se Sirius musí cítit, nevěděl, kde má syna, kde je jeho manželka, zda je ještě uvidí. Rozhodl se, že mu musí pomoci. Zvedl se a došel k němu. Klekl si před něj a objal jej okolo krku. Siriovi vyhrkl slzy radosti. Ani mu to Harry nemusel říkat a on cítil, že mu bude oporou.

 

 

,,Pomohu ti je najít. Budeš ho tady mít co nejdřív. To ti slibuju.“

 

 

Zvedl se a odešel do svého pokoje.

 

 

,,Víme, co si slíbil. Pomůžeme ti. Vlastně spíše ti pomůže kniha Země.“

 

 

 

Promluvila kniha Ohně, sotva vešel do pokoje. Harry se na ně děkovně podíval. Kdyby je neměl, co by dělal? To nevěděl. Tolik mu radily.

 

 

Sedl si do křesla u okna a díval se ven, tušil, že kniha Země bude potřebovat čas. Díval se s okna ven. Pomalu se začínalo smrákat a začaly se objevovat první červánky. Užíval si klidu, který ovšem neměl dlouhé trvání, protože do pokoje vletěl Draco.

 

 

,,Nemůžu tomu uvěřit. Nejsem syn toho hnusného smrtijeda. Nemusím se vrátit. Panebože jsem tak šťastný. Dokonce mám velkou rodinu, která mě má ráda.“

 

 

S radostnými jiskřičkami v očích se podíval na Harryho.

 

 

..No jistě. Jsi v rodině a i kdyby si nebyl, tak to nic nezmění. Nešel bys zpáty do Malfoy Manor, o to už bych se postaral.“

 

 

Byl rád, že Draco tu novinu přijal tak dobře. Rozhodl se, že mu poví své tajemství. Kniha Ohně to vycítila a dala mu najevo, že může prozradit i knihu Země. Věřila v oba mladé muže a věděla to, co oni ne. Jednou budou mít všichni tři chlapci společný úděl a to bude velmi brzy.

 

 

,,Draco rád bych ti něco řekl. V první řadě nejsem tvůj jediný bratranec. I Sirius má syna a toho mi právě pomáhá najít kniha Země. No a to je to co bych ti chtěl hlavně vysvětlit…“

 

 

A jal se vysvětlovat. Draco byl tichý a chápaví posluchač. Nakonci se na Harryho usmál, slíbil mu, že to nikomu neřekne a sedl si do druhého křesla a čekal na to, jaké zprávy přinese kniha Země. Harryho něco napadlo…

 

 

,,Ty Draco, to budeš pořád vypadat takhle. Nezměníš se?“

 

 

,,Změním, ale profesor, vlastně otec se snaží najít protikouzlo.“

 

 

,,O jednom vím a s tvojí mocí by mohlo fungovat, zeptej se ho.“

 

 

 

,,Draco kniha Ohně mi nabídla, že zná jedno kouzlo na vrácení vzhledu. Mohu ho zkusit, jestli chceš.“

,,Jestli chci? To si děláš srandu? Jistě, že chci.“

 

 

Dracovi svítila očka vzrušením.

 

 

,,A nepřipadá ti blbý, jim říkat kniha Ohně a Země? Vymysli jim jména.“

 

 

,,Tvůj bratranec se mi líbí čím dál víc. Jistě, napadlo ho, to co tebe ne, budete se skvěle doplňovat. Teď opakuj po mně: Alesto regro minus latea silos.“

 

 

,, Alesto regro minus latea silos.“

 

 

Draco zazářil až oba museli zavřít oči. Když je Harry otevřel, vyděl před sebou úplně někoho jiného. Blonďaté vlasy nahradili černé a mnohem delší. Změnil se aristokratická tvář. Velmi se obličejem podobal Narcisse. Dokonce nos měl po ní, za což byly oba rádi.

 

 

Harry před ním vykouzlil zrcadlo a Draco se prohlížel. Dokonce si šáhnul i na svoji tvář a jeho rty se zkroutily do radostného úsměvu.

 

 

,,Moc ti děkuji. Nevím, co bych si bez tebe počal, kdybych zítra musel jít do školy a vypadat stejně.“

 

 

Najednou kniha Země zazářila.

 

 

,,Už vém, kde je tvůj bratranec. Jestli chceš, přenesu vás za ním.“

 

 

Harry se podíval na Draca.

 

 

,,Prý nás přenese k našemu bratranci.“

 

 

Draco přitakal a Harry se prosebným pohledem podíval na knihu Země. Ta slabě zazářila a přenesla je oba…

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář