Jdi na obsah Jdi na menu
 


3.kapča

22. 1. 2008

Do konce týdne se na nástěnce v Nebelvírské společenské místnosti objevilo oznámení o hledání nových hráčů do týmu. Volná místa byla na postech: střelců a odrážečů. Konkurs byl vypsán za týden v sobotu, až se všichni aklimatizují na škole.

 

Max Harrymu ikamžitě oznámil, že se pokusí dostat na post odrážeče. Harry se s ním okamžitě domluvil, že tam příjdou dřív a vyzkouší si hru. Max byl mezitím u bratra, který mu řekl, ať příště příjde i s Harrym.

 

Nadešel den, kdy se měl konkurz konat a Harry s Maxem už dávno vyrazili na hřiště. Max seděl na koštěti stejně jistě jako Harry. Odrážecí pálku dokázal použít tak dobře, že ani u bratrů Weasleyových nic takového neviděl.

 

Ale to už začali přicházet noví adepti a Harry byl nucen slítnout níž za Ronem a Ginny. Ta opravdu zůstala a vybrala si místo střelkyně, kde jí to opravdu šlo.

 

Začali pozorovat nové adepty. Nakonec se jim zalíbili a po zralé úvaze byli přijati na místa střelců: Stella ze sedmého ročníku a Patrick ze čtvrtého. Na místo odrážečů postavili Maxe a Derrecka dalšího ze čtvrtého ročníku.

 

,,Všem ostatním děkujeme, že se nám přišli ukázat a měli zájem. Pro dnešek tedy nashle.“

 

Harry se ještě domluvil se svými novými členy týmu. Prohládl si jejich rozvrhy a zjistil, že mohou mít tréninky ve čtvrtek ráno, v úterý a pátek odpoledne a v sobotu po obědě. Když souhlasili, rozešli se Max a Harry do kabinetu profesora Elddara, který je na dnešek pozval na čaj.

 

Harry se trochu bál, v hodinách poznal, že je profesor milý, ale jak se on bude chovat k němu v soukromí, netušil. Když vešli, uvědomil si Harry, že ještě za žádného profesora se mu tento kabinet tolik nelíbil.

 

Celé komnaty byli luxusní a bylo to zařízeno tak, aby to působilo uklidňujícím dojmem a opravdu, Harry cítíl jak pomalu nabývá zpět své ztracené rovnováhy.

 

,,Tak pane Pottere, visím, že se Vám tu líbí, ale já bych Vám chtěl něco říci.“

 

Zpočátku milý tón se teď měnil do vážného a Harry se ulekl, jestli tohle nebyla past, ale jakmile uslyšel první slova svého profesora, zastaděl se.

 

,,Takže pro začátek bychom si mohli tykat. Já jsem Fabián.“

 

Natáhl ruku k Harrymu a ten ji s mírným úsměvem přijal.

 

,,Dále se ti chci omluvit za svého otce. Stejně jako Max, moje dvojče sestra Bianca a naše matka. Nám se nelíbí, že ti otec ubližuje, ale také nás mrzí, ale nemůžeme s tím nic moc udělat. Za své dva mladší sourozence mluvit nemohu. Oni v sobě mají otcovu povahu, i když ani on sám nedokáže být takle krutý.

 

Podobou jsme všichni podobni matce, jedině Max a jeho dvojče se podobali otci. Možná proto si pro Maxe ještě nepřišel. Je rád, že alespoň Max vypadá jako on. Jenom ho mrzí, že pořád ještě nenašel Maxovo dvojče.“

 

Max i Fabián byli smutní. Fabián se zvedl a ze stolu podal Maxovy malého medvídka.

 

,,Tohle ti posílá otec. Prý je to takové vaše tajemství.“

 

Maxovy zaslzeli oči a medvídka si k sobě pořádně přitiskl.

 

,,Ano tohohle medvídka dal vždycky mě a Patrickovi mezi postýlky než odcházel na akci. Vždy ho pustil a my slyšeli jeho ukolébavku, kterou nám vymyslel.“

 

Harry pochopil, že Patrick bude Maxovo ztracené dvojče, ale pak ho překvapila vlastní reakce, když Max pustil medvídka:

 

Dva malí chlapci

Teď klidně usínaj.

Poblíž otcův hlas maj.

I když otec je na akci.

 

Vždy jeho hlas v srdci slyšet budou,

tato slova nikdy nezapomenou,

že já je rád mám

a vše co budou chtít jim dám.

 

Malí chlapci vyrostou

Po mém boku stát budou

Tak jen teď klidně spěte

My se vám vrátíme.

 

Max i fabián koukali neschopni slova na Harryho. Ani Fabián tuhle báseň neznal. Slyšel pouze melodii, ale slova mohla slyšet pouze dvojčata a jejich otec a to ve svých srdcích.

 

Harry je ale nevnímal, před očima se mu odehrála scénka, jak se otec loučí, jak odchází a ještě ode dveří se na ně usmívá. Potom rána a uprostřed pokoje stálo šest lidí ve stříbrných hábitech.

 

Rozestoupily se okolo postýlek. Mezi dvěma bylo vidět, jak otec vrazil do dveří ve tváři vepsán strach. Dva ihned odhodil, s dalšími dvěma začal bojovat. Poslední dva se přemístili s Harrym a ten už mohl pouze vidět otcův bolestný výraz a matčin výkřik naplnění úzkostí.

 

Max a fabián nechápali, jak Harry mohl znát slova básně, ale ještě víc je překvapilo, když Harry po konci básně dostal nepřítomný výraz a pouze sem tam vykřikl: stříbrné pláště… Táta… máma. Potom jeho oči dostaly znovu ten normální výraz, ale teď se na ně dívaly plny bolesti.

 

Harry se zvedl a vyběhl z pokoje, nedbaje Maxových a Fabiánových výkřiků. Ti už pochopili, kdo Harry doopravdy je, a jak to vypadalo, tak Harry to taky pochopil a proto teď utekl. Max chtěl jít za ním, ale Fabián ho zadržel.

 

,,Počkej, musí si to všechno promyslet. Doteď neměl rodinu a nakonec zjistí, že jeho rodina se ho snaží zničit.“

 

Max kývl, ale i přesto se svému bratru vytrhl a šel směrem do sklepení. Zastavil se až před Snapeovým kabinetem. Zaklepal a vešel. Snape se zděsil, když viděl, jak Max vypadá. Oči mu sice zářily radostí, ale jinak vypadá, jako by potkal lochnesku.

 

,,Maxi co se děje?“

 

Chytil ho a posadil do křesla.

 

,,Našel jsem svoje dvojče.“

 

Jedna prostá věta posadila Snapea do křesla.

 

,,Co? Kdo?“

 

Max se bolestivě usmál.

 

,,No právě, jde o to, jestli s námi budou chtít být.“

 

,,Maxi, co blázníš, kdo to je?“

 

,,Harry Potter.“

 

Tak teď už chápal, co tím Max myslí. K Harrymu se nikdo z nich nechoval dobře.

 

,,On to ví?“

 

,,Ano, pochopil to a dokonce si vzpomněl na ten den, kdy ho unesli. Po tom utekl z Fabiánova kabinetu a bratr mi zakázal za ním jít.“

 

,,To měl pravdu, teď potřebuje být sám.“

 

,,Ale co když si něco udělá?“

 

Max vypadal vylekaně.

 

,,Neboj, tak ho zkusíme najít, pojď.“

 

Oba se zvedli a každý sám se vydal hledat Harrho. Snape okamžitě zamířil do astronomické věže. Věděl, že tam chodí žáci, když mají problémy, čekal proto, že tam bude i Harry. A jeo očekávání se splnilo.

 

Harry seděl ve výklenku. Na rameně měl Hedviku, která když uviděla Snapea odletěla.Asi uznala, že si Harry bude s kým mít promlluvit. Harry se divál za odlétající Hedvikou a ptal se sám sebe, proč ho i ona opustila.

 

,,Neopustila, jenom nám chtěla dát prostor k mluvení.“

 

Harry sebou trhl a Severus dostal strach, že spadne a proto ho radši rychle chytil. Harry se mu nevytrhl, místo toho udělal něco nepochopitelného. Objal Snapea kolem krku. A ten ač byl překvapen si ho pevněji přitáhl. Po chvíli ucítil, jak mu slané slzy smáčejí rameno. Cítil třas těla, jenž ho objímalo.

 

,,Pšš, to bude dobrý, věř mi. No tak.“

 

A jelikož by vypadalo blbě, kdyby Severus Snape nesl Harryho Pottera…

 

,,Harry, počkej tady, já dojdu pro madame Pomfreovou.“

 

,,Ne prosím, nenechávejte mě tady. Znám tajné chodby.“

 

Snape se na něj překvapeně podíval, ale nic nenamítal a nechal se navigovat Harrym. Když vyšel další chodbou, ocitl se před svým kabinetem, kde už na něj čekali Max a Fabián. Ti když viděli, jak Harry vypadá, se upřímně zděsili. Snape jim pouze ukázal, aby otevřely dveře.

 

Donesl Harryho až do ložnice, kde ho položil. Ani si nevšiml, že usnul. Přikryl ho a sám si šel sednout za Maxem a Fabiánem.

 

,,Usnul, cože je teď vlastně dobře. Alespoň se uklidní, potřebuje to.“

 

,,Severusi, myslíš, že to máe říct otci.“

 

Dotázaný se na něj zamyšleně podíval.

 

,,Už jsem o tom přemýšlel a myslím, že jo. Má právo to vědět a aspoň už mu nebude ubližovat.“

 

,,A co Brumbál, tomu to prozradíme nebo mu to budeme tajit?“

 

Max se s otázkou podíval na bratra a potom na Severuse. Ti vypadali zamyšleně. Prvně promluvil Fabián.

 

,,Tohle bychom měli nechat na Harrym, vlastně Patrickovi. Měli bychom mu tak říkat a taky něco udělat s jeho podobou.“

 

Severus zavrtěl hlavou.

 

,,Ne.. o tomhle by jste si s ním měli prvně promluvit. Nemyslím, že bys tím teď souhlasil. Alespoň ne hned. Už tohle ho pěkně sebralo. A pokud vám to nevadí, tak je pozdě a já bych rád šel spát.“

 

Fabián a Max se rozloučili a každý šel do své postele.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

wow

(ginny, 29. 1. 2008 4:55)

pls rychle další co nejdřív nemůžu se dočkat

...

(Mania Dardeville, 27. 1. 2008 16:39)

Jsem docela na rozpacích. POvídky tohoto typu mám ráda, takže to je taky důvod, proč jí čtu. Ale přijde mi hodně uspěchaná, Harry lísající se k Snapeovi a Snapeova reakce, taky docela rychle uvěřil, že je Harry synem Mistra.
V povídce je hodně pravopisných chyb i překlepů, to docela kazí celkový děj.
Samozřejmě jsem zvědavá na další kapitolu, jen doufám, že trochu zpomalíš, děj je opravdu až příliš uspěchaný...

Tohle miluju

(Síla, 27. 1. 2008 15:40)

Miluju když je Harry Voldemortův syn, vlasně miluju všechny povídky.No nic kapitola super a doufám, že brzo bude další!!!!!

Co?

(Mozkomor, 25. 1. 2008 16:53)

On tu neni muj koment? Vždyť jsem ho posílal¨... To je divný...
Tahle povídka se mi moc líbí, podařilo se ti napsat další skvělou kapitolku a dokonce s překvapenim. Občas se mi daří odhadnout, jak bude povídka pokračovat, ale tohle jsem opravdu nečekal.
Mám na tebe jen jeden dotázek - přidáš i kapču k Bezejmenné?

bezvadný!

(rikisa.blog.cz, 25. 1. 2008 11:46)

skvělá, naprosto úžasná povídka, slupla jsem jí jedním dechem, těším se na další pokračování. Bude brzy?

Super!

(Mariana, 24. 1. 2008 21:08)

Teda, je to fakt dobrý příběh. Ale je mi líto Harryho.

skvělý

(Vina, 23. 1. 2008 22:19)

Moc se ti povedla jak kapitolka, tak i povídka, hrozně se těším na pokračování.

:)

(candy, 23. 1. 2008 21:28)

ja sice postavy milujem ale nie som si ista dejom... ono je to predsa eln uz opakovana tema ako tu uz zaznelo a zatial si sa nijak neodklonila od scenara.... dufam ze to coskoro urobis aby tak poviedka ziskala vlastne caro ako celok a nie len dobry pocit z obsadenych postav. lebo tak to zatial citim ja. hmmm aspon ze mu neprisiel dopis v ktorom je vsetko vysvetlene.

nádhera

(KATIE, 23. 1. 2008 18:59)

super kapitola

kláásné

(nency, 23. 1. 2008 15:13)

krásné těším se na pokračování suporvé

super!!

(katy.kate, 23. 1. 2008 15:03)

to byla bezvadná kapitolka, jsem zvědavá jak bude Voldy reagovat!!

Title

(Nattalliaa, 23. 1. 2008 14:54)

Jéééé!! Skvělé!! Jsem moc ráda, že je tu konečně i něco k této povídce!!

=o)

(Eržika, 23. 1. 2008 11:14)

No, nepočítala jsem s tím, že se Harry hned vrhne Severovi okolo krku a že mu dovolí, aby ho nesl... =D
Jsem zvědavá, jak to veme Voldemort, až zjistí, kdo je jeho ztracený syn, a co to udělá se spojením mezi jeho a Harryho myslí. Také by mě zajímala Brumbálova reakce, který v Harryho únosu má jistě prsty. Nesnáším manipulativního Brumbála! Tak doufám, že se mu něco "nepěkného" stane. =o)

....

(miki, 22. 1. 2008 23:13)

bojím se, že tohle už je moc okoukané téma, abys z toho vytřískala něco originálního.....ale nechám se překvapit...

...

(Saskya, 22. 1. 2008 21:06)

ja mám naopak veľmi rada, keď je Harry synom Voldemorta, alebo jedným zo synov...
I keď pravdupovediac, slash HP/LV mám ešte radšej.. :)
Veľmi pekná kapitola, taktiež som rada, že si sa k tejto poviedke po dosť dlhom čase znova vrátila a prajem ti, aby ten návrat bol šťastný a z veľkým vrecom fantázie k tejto a nielen tejto poviedke :)

Blytonka

(Blytonka, 22. 1. 2008 20:44)

Skvělá kapitolka, jsem ráda, že ses k téhle povídce zase vrátila, vždycky se mi líbila...=D

:-(((

(kapi, 22. 1. 2008 19:44)

ja neznášam ked je Harry Voldemortov syn!!!!!!!!!!!!!!!
ale inak je kapča fajn

super

(aly, 22. 1. 2008 19:41)

je to úžasný. už se moc těším na další kapitolku