Mysty

,,Vybrala jste mě, madam Maxime?" dívala se s nechápavostí na robustní ženu, dívka s vílí postavou, ale havraními vlasy a tmavýma jiskřícíma očima.

,,Ano, pojedete na výměnný roční pobyt se školou čar a kouzel v Bradavicích. Je to výborná škola s pestrou minulostí. Ředitelem školy je Albus Brumbál, jeden z nejmocnějších čarodějů této doby. Brumbál Vás bude očekávat zítra ve tři hodiny, přemístíte se tam díky letaxové síti. On Vám poví, to co budete potřebovat."

,,Ale paní profesorko, co na to řekne teta, vím že mě nemá ráda, ale měla by to vědět, je to moje jediná příbuzná, tedy kromě záhadného dědečka, kterého jsem v životě nepotkala, mám díky němu klíč od Gringottovy banky, kde mi zřídil účet, ale jestli tam něco mám to nevím, radši bych, ale měla jeho a né jeho peníze." Na Viligries bylo vidět jak je smutná.

,,Nechci si stěžovat madame Maxim, ale proč nestuduji v Bradavicích, když tam studovala i moje maminka? "

,,Slečno Blacková víte, že znám vaši situaci a vím i proč nestudujete v Bradavicích. Vaše teta si to nepřála, i když dopis jste z Bradavic dostala, pamatuji si, že tenkrát se zde zastavil i váš dědeček a chtěl, aby jste šla do Bradavic, zle se s vaší tetou pohádal a víckrát ji už nenavštívil.
Vaše teta Vás do Bradavic nedala již díky tomu, že nenáviděla vaši matku, vadilo jí koho si její bratr vzal. Byli na sebe upnuti, protože se odpoutali od své zlé rodiny a stali se dobrými.

Váš otec a matka studovali v Bradavicích a oba byli v Nebelvíru, ale vaše teta šla do Zmiozelu a to je rozdělilo a navrch přibylo, že si váš otec vzal vaši matku tajně, věděli o tom jen jeho tři přátelé a její kamarádka. Jeho kamarád se stal vaším kmotrem, ovšem zemřel i se svojí ženou když jejich dítěti byl rok. Ta manželka to byla kamarádka vaši matky a tak se ti čtyři navštěvovali hodně často, Vy jste byla o dva měsíce mladší, ale to Vám nebránilo, aby jste si, i když jste byli miminka rozuměli. Vaši rodiče zemřeli v ten den, kdy zemřeli i jeho rodiče a vy jste byli odtrhnuti, on odešel do mudlovské rodiny a vy ke své tetě" Madam Maxim se povzbudivě usmála.

,,Vy víte kdo je můj dědeček a proč se neukázal? Prosím povězte mi to."

,, Neřeknu kdo to je, to smí říct jenom on a vaše teta , ale nestýká se s Vámi, protože mu to vaše teta zakázala. Tak ho pochopte, uznal, že na to nemá právo, ale měla by jste vědět, že jsem s ním ve spojení a on vás někdy přijde jenom navštívit, ale prosím neříkejte to své tetě, mohla by ho poslat před soud, ale měla by jste vědět, že vás má rád."

,,Děkuji Vám jen za tohle a taky za to, že ve mě vkládáte takovou důvěru, slibuji, že vás nezklamu."

,,Nashledanou slečno Blacková a přeji mnoho úspěchů a taky... Viligries napiš jen tak nebo kdy by jsi něco potřebovala."

Profesorka ji oslovila mnohem teplejším tónem, než jakým doposud mluvila. Tuto dívku měla ráda a bylo jí smutno z toho, že odchází.

,,Děkuji paní profesorko a napíšu, nashledanou."

Zvedla se a šla vstříc svému osudu, aniž by věděla, že ji čekají mnohá překvapení spojená s úskalími, ale i radostmi.